11. Kapča - A máme to v kapse
Tak a máte tu další kapitolku. Především bych chtěla upozornit, že jsem si jí po sobě a ni nečetla natož ještě kontrolovala. Nějak nemam náladu a Wastow se mi dneska nezvala, aby to vzala za mě, tak jí vám sem dávám neopravenou, snad vám to až tak vadit nebude. Ještě jedna věc, doufám, že se vám bude líbit, je i docela dlouhá už se začínám pěkně rozjíždět. Chtěla bych vás ještě poprosit o komenty, budu za ně moc a moc ráda. Tak jo dost mích keců a přeju vám příjemné čtení. Lightsoul
"No tak jsme tu."
"To vidím, všechno už mám připravené, jen Reme mohl bys to udělat než přijdu?"
"Co to je?"
"To je lektvar na vyhlazení vrásek."
"Cože?"
"No víš Siri, jak už jsem říkala nejsi nejmladší. Tak to vezmeme rovnou od gruntu."
Zvedla jsem se z postele, na který byli všelijaké potřebné věci. Na Siriovu proměnu a jelikož jsem si teď uvědomila, že i Ron by se měl dozvědět o tom zvěromágství. Asi si s ním dojdu promluvit, mohl by nám pomoct přemluvit Siria a Rema k tomu, aby učili nás všechny.
"Hele počkej kam jdeš?"
"Ále musím si ještě něco zařídit."
"Počkej a co?" ptá se mě Ginn.
"Rozhodla jsem se do našeho plánu zasvětit i Rona. Přece jenom je druhého pohlaví a mohl by nám trochu pomoct ne? No a stejnak Harry a Hermi to budou chtít určitě zkusit a on taky," pošeptám jí do ucha.
"Já nevim"
"Ale já jo! Nech to na mě."
"Dobrá, tak jo."
"Hej co vy dvě si tam šeptáte?"
"Po pravdě Sirie jen se domlouváme na technice," ještě mrknu na Ginn a jdu ke dveřím.
Po pravdě, jsem si myslela, že projdu úplně v pohodě, ale Sirius si před ně rychle stoupnul. Abych řekla pravdu, tak to co jsem říkala o večeři byla, tak trochu pravda. No vrásek a šedivých vlasů má dost, ale postavu má stále dobrou.
Počkat nad čím to pořád myslím, to je hrozný. Poslední dobou nemyslím snad na nic jinýho a to mi před dvěma dny umřeli rodiče. A já se tady vsázím, jsem hrozná. Dělám rodičům jenom ostudu, ale zase mi psali, abych si užívala života, učila se a netrápila se pro ně. Je to sice fakt, ale jsou to mí rodiče. Teda byli, mam je stále ráda a nikdy, na ně nezapomenu. To vám slibuju a pomůžu Harrymu s tím hadí ksychtem, jak jen to půjde.
Až se naučím ovládat živly, pokusím se je naučit i je, to samí platí s nitrobranou. No jo Nitrobrana, chjo s tím Siriem, bych si měla pospíšit, zítra ráno brzo vstávám. Snad jen, že mi to půjde. Jsem zvyklá, moc nespím, trpím nespavostí.
"Kam jdeš?"
"Ale musím si ještě něco zařídit"
"A to jako co?"
"Kdo je zvědavej bude brzo starej!!" Rychle ho obejdu a vyjdu z pokoje.
No tak jo už jsem tu, mě fakt docela zajímá, jak bude reagovat. Zaťukám na dveře a vkročím.
"Jé ahoj Rone, můžeš na chvilku?" V pokoji není sám, má tam i Freda a George a na něčem se dohadují.
"Jo proč ne," a zvedá se z postele.
"A co my?"
"Co co vy?"
"My to chceme taky vědět."
"Po pravdě o vás jsem s Ginn nemluvila."
"Tak nám to řekni taky" dožaduje se odpovědi Fred. Jsem nerozhodná, ale říct mu to zatím nemůžu.
"Tak hele Freda, já bych ti to řekla, ale teď by toho bylo moc, ale časem vám to taky řeknu jo?"
"No ale,...."
"Žádný, ale! Zatím není ten správný čas, ale slibuju, že vám to řeknu jo?"
"Hm" jsou sice trochu nakrknutý, ale to je fuk. Hlavní, je že jsem se jich zbavila. Vyjdeme s Ronem na chodbu a já se na něj otáčím a spouštím.
"Tak jo nevíš o nějakým opuštěným pokoji?"
"To nemyslíš vážně?"
"Jo myslim proč?"
"Já jen, že těch je tu spousta."
"Tak to je fajn," rozešla jsem se do posůedních dveří v tomto patře a vešla. Ronovi se moc nechtělo, ale zvědavost byla větší.
"Co jsi po mě vůbec chtěla?"
"Tak za prvé, vím, že jsme se zatím moc nepoznali, ale byla bych ráda, kdybychom byli příteli. Za druhé, když to přijmeš mam pro tebe docela lákovou nabídku. Neboj, znásilnit tě nechci." rychle jsem dodala, když jsem si všimla jeho vystrašeného výrazu.
"Dobrá s tím nemám problém, ale záleží co na tom Hermi a Harry."
"Tak jo to mi stačí, já jsem Kat," a podala jsem mu ruku.
"Ron" přijal jí.
"A jaká je ta nabídka?"
"Tak fajn, jistě víš o mí sázce s Remem."
"Jasně a co to s tím má společného?"
"Po pravdě úplně všechno, vsadila jsem se o to, že mě Rem naučí zvěromagii. Nepřerušuj mě" řeknu, když se Ron nadechuje na nějakou poznámku, ale rychle vydechuje.
"Po uvážení jsem se rozhodala, že by bylo dobré k tomu přemluvit i Siria, přece jen v tom má praxi. Ginny by chtěla taky a u mě je to jasný ne? Když jsme u toho přemýšlela, jsem o tom, že Harrymu by se to taky mohlo šiknout a když jste ti nejlepší přátelé, tak i tobě a Hermioně. Tak se tě ptám jestli jo nebo ne? Harrymu napíšu, ale co jsem slyšela Hermiona má přijet už zítra ne? Tak bych si přečetla než přijede nějakou literaturu a vysvětlila bych to, aby to bylo rychlejší, co ty na to?"
"Abych se přiznal, docela mě stále překvapuje ta tvá výřečnost. Já s tím souhlasím, chtěl bych to zkusit, bude se to opravdu hodit. Hermiona přijede zítra, ale Harrymu napsat nebudeš moct, jelikož mi to Brumbál zakázal a až přijede Hermiona, taky jí k tomu donutí. Říká kvůli bezpečnosti domu, aby nabyl odhalen nesmíme posílat sovy."
"Tak v tom nevidím žádný problém. Víš já můžu používat hůlku, naši to zařídili, aby mě mohli učit mimo školu. Takže to máme zařízený, jestli mu ty a Hermiona budete chtít něco vyřídit, tak zítra po večeři to hodlám poslat."
"Tak to by bylo fajn" a zářivě se na mě usměje. Sakra co já to jen s těma chlapama dělam. No, ale už by jsme asi měli jít, jinak Siria asi klepne pepka.
"Jdem nebo Siria klepne," chtnu jej za ruku a míříme ke mně do pokoje. Vtrhnem do něj a Sirius pochoduje po místnosti, jako lev v kleci, když mě spatří ještě k tomu zbledne. Snad ze mě nemá strach, hehe tak to je bomba. Hahahaha, směju s v duchu. Podívám se na lektvar, který měl připravit Remus a je v pořádku.
"Tak jdem na to, posaď se" a ukážu na křeslo vedle mí postela, který jsem přičarovala.
"Co tady dělá Ron?"
"Právě jsme se skamarádili a taky musíme něco probrat.Tak jo jdeme na to, připraven?"
Ten se jen smutně koukne, ale teď mě napadlo, že bych mohla změnit inige všem, kvůli utajení. Musím uznat, že se tůty prázdniny fakt nudit nebudu. Hezky se mi usadil v křesle a já se do toho pořádně vrhla. Lektvar na vrásky jsem mu hezky napatlala na obličej. Jo přesně napatlala. Remusovi se totiž poved udělat docela řídkej. To nevadí, jen aby pak neměl pleť, jak šestnáctiletej puberťák. Nechala jsem jí pěkně působit a pěkně jsem mu obarvila hlavičku a jak jinak než na černou ne? Což je jeho původní, no nic. Nechávám působit barvu a mezitím, mu zase sundávám masku. Nezapletli jste se do toho? Doufám, že ne.
Tak jo maska už je dole i barva a dávám se do stříhání, všichni na mě vykuleně koukají, už to nemůžu vydržet, tak se na něj utrhuju.
"Proč na mě tak přiblble čumíte?"
"Po pravdě to bude ještě větší změna než u Remuse!" Říká mi Ginny.
"Fakt jo?"
"Hm"
"Proboha co to se mnou děláš?"
"Neboj jsi fešák, ale teď se nevrť nebo ti ustřihnu ucho a to ti už fakt nevylepším."
Rychle ho dostříhám, ale nemyslete si, že jsem to odflákla, jak jsem během stříhání obletovala Siria všimla jsem si, že se to Ginn zamlouvá a možná taky uvažuje o změně. Uvidíme, jestli je to pravdu, ale jestli to takhle půjdu dál asi vykoupím zdejší drogerku.
Konečně to mám hotový a tak si ho ještě pořádně prohlídnu, jestli ještě nikde náhodou nemá, zbyteček masky z lektvaru, super řídkýho. Ale to už je fuk, vše je v pořádku a musím uznat, že mu to fakt moc sekne. Změnil se už nevypadá, tak nezdravě. Jeho pleť dostala novou energii, no to ne jen už nevypadá, jak vyhrabaná mrtvola.
"Tak jo jsi hotov" zvedá se z křesla a já přecházím k mé skříni, ve které mam na dveřích nalepené zrcadlo.
"Koukneš se nebo ne?" Sirius se nějak nemohl odhodlat.
"Neboj vypadáš skvěle" Musím uznat, že má Ron fakt pravdu, ale to už se asi opakuju.
"Teda, to jsou změny, jsem kasanova." Všichni co jsme v této místnosti se začneme smát.
"Fakt moc děkuju."
"No a tobě se do toho moc nechtělo co?" nenechám ho domluvit a dodávám.
"Po pravdě vy oba."
"To jsme, ale netušili, že to bude až tak skvělý."
"To mě těší, ale máme tu ještě jeden takový problém Sirie. Vsadila jsem se s Remem o to, že mě naučí zvěromagii, ale Ginn a Ron by chtěli, taky a podle toho co jsem slyšela o Hermi a Harrym, budou chtít taky."
"To, ale není tak jednoduché," opáčí Sirius.
"Je mi to jasný a proto jsem si už nakoupila nějaké knížky. Ještě dneska si je přečtu a pak to vysvětlím ostatním a popřípadě nám Rem dovysvětlí teorii a ty pak praxi. To by šlo ne?" oba dospělý se na mě udiveně koukaj a Rem se ozve.
"Ty to máš, pěkně vymyšlený, přiznej se, že už to plánuješ dlouho?"
"Po pravdě od tý doby co jsem četla dopis od rodičů, tak co?"
"Co máme s tebou dělat?"
Ron s Ginn vesele poskakují po pokoji, musím uznat, že by mi za to mohli aspoň poděkovat, když jsem to tak pěkně zařídila. Já jen poznamenávám:
"A máme to v kapse."
Všichni až pak odešli, Ginn k Ronovi do pokoje a u Rema a Siria nevím. Já se pokouším přečíst nějaké ty knihy o zvěromagii.
Ginn po nějaké době přijde a jde spát, mě popřeje dobrou noc a během pěti minut jí slyším spokojeně oddechovat.
Tak jo konečně už to mam přečtené, musím uznat, že se to pro začátek zdá docela jednoduché, ale jaké to bude doopravdy ukáže jen čas.
