14. Kapča - Excelentní plán
Tak a je tu ta kapitolka, znova. Taky vám tak blbne blog?Ale to nic nemění na věci, že nejsou komenty. Ale což seru na vás, už se nebudu tak snažit, abych vám udělala radost, budu si psát jakou rychlostí chci což se mi teď moc nechcem, což je taky vaše chyba. No nic. Vaše Lightsoul
Á je tu konečně večeře a zase si procvičíme své herecké schopnosti a díky nitrobraně se i umím lépe ovládat. Zatím mi to jde hodně dobře, Sev zatím nic neví.
Mňam to je, ale dobrota. No aby tak ne, když to dělala paní Weasleyová, když jsme dojedli, tak se Sirius ptá.
"Tak co Harry určitě máš spoustu otázek."Ptá se Harryho po tom co dojíme Sirius.
"No aby taky ne, vůbec netuším co se děje! Co Voldemort, co proti němu lidi dělají a co vy? Co je to ten Fénixův řád? Sakra co se děje?" Teda tak to je machr tomu to ale jde, to ani mně. Teda to zase ne! Je dobrej, ale na mě nemá, teď si hezky počkám co mu na to řeknou, ale počkat paní Weasleyová má něco na srdci.
"Harry drahoušku, jsi na to příliš mladý."
"No tak Molly není, má právo to vědět."
"To je pravda, jsem ten kdo to musel vidět, jak znovu povstal, mam na to největší právo ze všech tady." Tak to si hoch trochu věří, nu ale má pravdu, že? Taky bych byla pěkně naštvaná, kdyby mi takhle něco tajili. Ale musím uznat klobouk dolů, své role se ujel na jedničku, to bude chtít pusu, by mě zajímalo, jak se na to bude tvářit.
"Musíš uznat Molly, že má Harry pravdu."
"Tak dobrý, ale ostatní to nemusí vědět" a jé jsme v kelu, ale co to? Ron se nadechuje k poznámce.
"Ale no tak mami, Harry nám to stejnak řekne, že jo Harry." Harry přikyvuje, jak smyslů zbavení a to jí zlomí.
"Tak jo Kat a Ginn půjdou do postelí."
"Tak to ani nápad, já mam taky nárok to vědět, už jen kvůli rodičům a Ginn je má kamarádka stejnak bych jí to řekla."
"To ne!! Ginny je ještě mladá."
"To je sice fakt, ale starší než, když šel Harry do Tajemný komnaty."Jo teď jsem na to kápla, já jí prostě ukecám a to ještě neví co mam v plánu, po pravdě ani vy ne. Ha
"Molly oni mají pravdu."
"Ale je to moje dcera a já uznám co je pro ní vhodné, no tak řekni něco Arture!!"
"Zlato oni mají pravdu," teda ta se pěkně nafoukla, to jste neviděli, ale má smůlu budeme tu všichni.
"Tak, že by jsi nám tedy něco řekl Sirie?"Už jsem to nemohla vydržet co nám řeknou.
"Dobře bude nejlepší když se bude Harry ptát." Nabídl Siri Harrymu a ten se hned začal ptát.
"Tak fajn co podniká ministerstvo proti Voldemortovi?" raději jsem si ani nevšímala jejich trhnutí, jen já, Harry, Ron, Mia, Ginn a pár další ne. Ron, Mia a Ginn si na to už zvykli ode mě a dokonce se nebojí vyslovit jeho jméno nahlas, stejně jako já a Harry.
"Po pravdě řečeno nic"
"Cože?!"
No fakt ten je fakt supa herec, je samozdřejmý, že to všechno jsme mu řekli, dokonce jsem mu poslala i nějaké ty noviny, aby se pokochal co o něm a Brumlíkovi povídají, ale jak na Harryho a jeho bratránka zaútočili Mozkomoři nic není. Jsou to prostě svině, grrr, chudák Harry budu muset jít na disciplinární řízení, jako by toho na něj bylo málo. Prostě paráda jen štěstí, že se učíme a tomu blbýmu Voldymu nakopeme prdel, ten ještě uvidí, že si s naší pětkou neměl nikdy nic začínat. Tu věštbu budeme mít dřív než on a nebo to dostaneme z Brumli a bude to, žádný s tím caviky.
"Ministerstvo to nechce přiznat, ty a Brumbál jste si to vymysleli."
"Si ze mě dělaj legraci."
"Nejenom z tebe," nemohla jsem si odpustit no, ježíš ty ale čumí.
"No co je to pravda ne? Vůbec nemůžu pochopit, jak někdo jako je Popleta může bejt ministrem."
"To asi nikdo." Si zase nemůžu odpustit Ginn ani se jí nedivím, Popleta je pěknej magor a debil, úplně vymaštěnej s IQ polární vločky.
"Co se teda děje?"
"Po pravdě nic Voldemort také nic nepodniká, teda jo zajímá se...," ale to už mu do řeči skočila paní Weasleyová, jako mě a ostatním je docela jasné o co jde.
Nejde o nic jiného než o slavnou věštbu, pche, ti s tím ale nadělají, kdyby jen věděli co děláme za jejich zády, tak je snad po nás a je klepne, ha to jde? Jsme totiž strááášně mladí a nezkušený, to jí asi nikdy nedojde, že ty zkušenosti musíme nějak nabrat. Radši to ani nebudu řešit, nemá to cenu, jinak bych jí musela něčím praštit.
"Siriusi to nemusí vědět," Sirius si jí však nevšímá a pokračuje.
"O tajnou...,"zase ho nenechali domluvit, ale tentokrát se do toho vložil Moody, to už mě fakt nasralo a tak jsem se na něj otočila a střelila jsem po něm, tak zhnusený pohled a řekla jsem všem.
"Tak to vám teda pěkně děkuju, když to mně a ostatním nemůžete říct, my si to zjistíme sami a je vám doufám jasné, že od nás se také nic nedozvíte?" Otočila jsem se na patě a rádovala jsem si to pryč z kuchyně, dlouho se nerozmýšleli ani ostatní a šli, jen Ginn se otočila na svou matku řekla jí.
"Že se nestydíte ani nevíte, jak jí tím ubližujete a Harrymu, taky se chceme zapojit a zabránit dalším vraždám. Nechtějí, aby ostatní trpěli, jako oni dvá. To ale neznamená, že mě, Ronovi a Hermioně na tom nezáleží." Hmm, ta se rozjela, ale má pravdu. Víc se na svou matku nepodívala. Došli jsme do naší společenky, do pokoje kde cvičíme.
"Tak a to by jsme měli!! Ježíš ty mě ale nasrali."
"Mi povídej, měl jsem sto chutí, promiň Rone a Ginn, skočit na vaší mámu. Si myslí, že když jsem viděl to co jsem viděl, že se tím co se děje nevyrovnám."
"To je fakt já viděla umírat rodiče a jsem už v pohodě, jak řekla Ginn nechci, aby lidi umírali a ještě k tomu se letošní rok nic nenaučíme, když bude učit ta ropucha, jak jí nazvala McGonagalka."
"To je fakt, co budeme dělat?" zeptala jsem se v naději všech přítomných, že je něco napadne, mě už pomalu začínají docházet nápady.
"Počkat, něco mě napadlo!" By mě zajímalo co Miu napadlo.
"Ale teď ne musím si to promyslet, teď máme něco jiného na práci že?"
"Počkat co?" Jak jsem naštvaná, tak mi to moc nemyslí.
"Co asi měli by jsme skočit na Příčnou a obstarat ty knihy."
"No jooo, už to mám. Fakt se těším až se celý tento barák ponoří do jednadvacátého století."
"Počkat co máte v plánu?" ptá se zděšeně Harry.
"Jednoduše, ty jsi to neviděl před měsíce, upřímě řečeno katastrofa, hnus, všude prach, plísně, všelijaký breberky. Musela jsem to i přestavět, Siriovi se to náramě líbili, už se tu necítí tak nesvůj a všiml sis jeho a Remusovi změny? Taky moje práce, prostě jsme se tu nenudili, ale to víš ne? Psala jsem ti to."
"To jo, ale nemohl jsem tomu uvěřit, dům čistokrevné rodiny, takhle zasraný," všichni jsme se dali do smíchu.
"Tak jo jdeme na tu Příčnou?"
"Fajn a jak to chceš udělat?"
"Jednoduše, říká vám něco přenášedlo?"
"Ale to je nezákonné!!"
"Učení černé magie a zvěromagie taky."
"To je fakt, tak na co čekáš?"
"Takhle se mi líbíš Mio," no a je to tu zas, ten blbej smích.
Z jednoho polštáře co jsme měli na křesle jsem udělala přenášedlo. Přenesli jsme se do jedné zapadlejší uličky, kousek od knihkupectví, polštář jsem zmenšila a vyrazili jsme. Vybírali jsme zhruba dvě hodiny, nakoupili jsme knihy co se mi hodí na můj plán zavedení moderní techniky do domu a další. Jelikož nás naštvali rozhodli jsme se učit ještě víc jak jindy. Ne že by jsme se teď neučili a dokonce se nám Mia svěřila, že jí napadlo založit nějaký spolek, kde by jsme se intenzivně věnovali boji. Hlavně se naučit kouzla, které nám všem pomohou v boji proti Voldymu.
Když jsme měli vše zase jsme se vrátili zpět na náměstí. Jelikož nikdo nebyl zvyklej, aby nikdo z nás nebyl vidět, tak nás už hledali. Slyšeli jsme, jak na nás volají, tak jsme šli do kuchyně, kde jsme si vysloužili menšího sprďana, ale já jsem to uhrála do autu, řekla jsem jim, že nás pěkně naštvali a nechtělo se nám s nimi mluvit.
S Remem a Siriem jsme si domluvili první hodinu, hned po tom co skončím se Sevem. Musím uznat, že ti čtyři z toho mají pořád prdel, že tak brzy vstávám. Přes noc jsem si přečetla pár knížek na zítřejší noční akci, ostatní si četli taky začarovala jsem jim hůlky, takže když je nikdo nevidí mohou kouzlit stejně jako já.
Dnes po snídani jsem šla na hodinu se Sevem a teď je tu právě první hodina zvěromagie.Zatím to byla jen taková seznamovací hodina. Měli jsme se ptát co nám není jasné z teorie a až zítra to začne na ostro. To zní ale divně, no nic.
"Tak to by jsme měli, zítra začneme snad to stíháme."
"Počkat co?"
"No přeměnu než pojedeme do školy." Odpovím Harrymu.
"To snad nemyslíš vážně?"
"Ale jo, máme toho moc a málo času."
"To mi povídej, jak to chceš stihnout?"
"Jo Ginn, tak to vůbec netuším, ale teď máme něco jiného na práci."
"A to je?" ptá se mě Ron.
"No přece OBĚDDDD," zařvala jsem poslední slovo a pelášila do kuchyně, kde už paní Weasleyová dodělávala oběd.
Než došli ostatní za mnou už všechny svolávala, rychle jsem si nandala a začala jíst, by jste nevěřili jaký mám hlad. Rychle jsem to slupla, Harry který seděl vedla mě jsem pošeptala, že jde do naší společenky pracovat na dnešním plánu, a aby to poslal dál. Ten mi pošeptal nazpátek, že za mnou pak přijdou společně. By jste nevěřili, jak se na nás tvářili, teď už je jim zcela jisté, že máme něco v plánu. Teda Siri a Rem ví o tý zvěromagii, ale to je vše. Nevím, ale asi jim to řeknu, mohli by nám poradit, jsou jediný co nám chtějí všechno říct. Nemyslí si, že jsme prckové, kteří se musí přebalovat, tak jo rozhodla jsem se dneska jim to řeknu, ale ještě o tom musím říct ostatním. Jen doufám, že s tím budou souhlasit.
Došla jsem do společenky a začetla jsem se do poslední knihy, kterou dnes budu potřebovat. Akorát jsem dočetla a do pokoje vkročili ostatní.
"Tak co?"
"No hrůza, je jim jasný, že máme něco v plánu."
"Neboj po tom co se zítra ráno probudí bude jim jasné co jsme měli v plánu a na nějakou dobu dají pokoj."
"Kat má pravdu budou si myslet, že to bylo ono co jsme celou dobu plánovali."
"Máš pravdu Mio, tak jdeme na to musíme to promyslet."
"Jdeme na to."
A zbytek dne jsme plánovali, jak to v noci provedeme.
Tak a teď jsem v pokoji právě jsme spolu s ostatními po večeři, všichni jsme si nastavili budíka na dvanáctou to je čas kdy začíná náš excelentní plán.....
