4.- Dopis a Severus
No lidičky a je tu další kapitolka ke Kroku doufám, že se vám tato povídka líbí a že se vám bude líbit a tato nová kapitolka.
No musím uznat, že název mluví za vše :-))
Tak ted vám přeji příjemné čtení.
Vaše Lightsoul :-)))
Po příjemně osvěžující koupeli jsem se vrátila do pokoje co mam společní s Ginn.
Ještě v pokoji nebyla, tak jsem si sedla na postel a vyndala jsem si menší a starou knížku co mi řekl táta, že si mam vzít.
Hned jak jsem jí spatřila zase jsem viděla všechno, tak jak se to stalo.
Chvilku jsem si jí prohlížela a když jsem jí nakláněla vypadl z ní dopis.
A stálo v něm:
Milá Kat!
Jestli čteš tyto řádky, tak jsme po smrti.
Nemá cenu ti asi říkat, abys pro nás netruchlila, vím jak taková ztráta bolí.
Také vím, že mi v tuto chvíli asi nebudeš věřit, vždyť jsem žil v bohaté a čistokrevné rodině, ale opak je pravdou.
Ted ti to psát nebudu, ale většina odpovědí na tvé otázky, proč jsme žili v Austrálie a další věci.
Proto já tvá maminka, jsme se rozhodli, že napíšeme knihu, je to něco jako deník.
Stvořili jsme ji kouzlem a proto se sama píše.
Po naší smrti se začne kniha psát hlavně tvůj život.
Tak a teď dost chtěl bych ti říci, že já i tvá maminka, která právě teď stojí vedle mě.
Máme tě moc rádi a udělali by jsme pro tebe vše.
Proto jsme každý den od doby co jsme se nastěhovali zpět do Anglie pili určitý lektvar.
Tento lektvar nám umožní se za tebou dostavit, když nás zavoláš a budeš ve velké tísni a nebo ohrožení života.
Také ti slibujeme, že navždy zůstaneme s tebou a proto bych byl nerad kdybys byla smutná a trápila se pro nás.
Jednou se shledáme a budeme zas všichni spolu.
Teď tě, ale potřebují jiní.
Jsi moc inteligentní dívka, milá hodná, odvážná a pro přátele by ji se obětovala.
Myslím že jsem řekl už vše, jen mi prosím tě slib, že budeš šťastná.
Tvůj táta
Ahoj miláčku!
Také jsem musela něco do tohoto dopisu napsat, jelikož jsme v nebezpečí.
Nebudu to moc rozvádět je to, že po mně jsi Mocný element.
Což znamená, že dokážeš ovládat nějaké živly, já ovládám vodu a vzduch.
U tebe je možné že budeš ovládat všechny, ale jen dva hodně dobře zbylí jen povrchově, ale i to by ti mohlo zachránit život.
Měla by jsi se to naučit co nejdříve ovládat a myslím, že i zvěromagie by se ti mohla hodit.
A určitě nitrobrana, domluvila jsem jí i s tví tátou s profesorem
Snapem, je to dobrý muž, trochu zatrpklý ze životní ztráty, ale jinak
je moc dobrý a když si k němu najdeš cestičku mohli by jste být i
přátelé.
Tak a dost rad, chtěla bych ti popřát krásný a šťastný život, bez strachu a boje i když vím, že to není možné.
Ale život jde dál a věřím, že si najdeš nové přátele a budeš šťastná.
Je to válka mezi dobrem a zlem, ale když si budeme věřit a držet při sobě vyhrajeme.
Budeme vždy s tebou a máme tě moc rádi.
Jsi to největší štěstí a radost, která nás kdy potkala.
Máme tě opravdu moc rádi a navždy budeme.
Tvá maminka a tatínek.
Když jsem to dočetla tekli mi slzy proudem, ale když v tom jsem si uvědomila slova rodičů.
Konečně mi to došlo, že když se budu utápět ve smutku už nikdy nebudu opravdu šťastná a to by si mí rodiče určitě nepřáli.
Co se týče přátel možná, že už jsem si našla jednu kamarádku a i kamarády.
Také mi došlo, že bych si měla promluvit se Snapem, aby mě doučoval tu nitrobranu.
Tak jsem se zase převlékla a zamířila jsem zpět do kuchyně, kde jsem předpokládala, že bude Snape.
Když jsem vešla do kuchyně upřeli se na mě všechny pohledy.
Já jsem se na ně nesměla usmála.
Ginn si všimla mých rozpaků a tak řekla.
" To jsem ráda, že jsi si to s tou večeří rozmyslela, myslím že tu ještě něco zbylo."
A podívala se na svojí mamku a ta se na mě usmála sedla jsem si vedle Ginn.
Tak a teď vám povím, že ty pohledy co na mě upírají mě fakt už štvou.
Musím uznat, že očumovat lidi jim opravdu jde.
Štvou mě a tak jsme dělala jako by se nic nedělo.
Musím najít Snapea a tak se porozhlédnu po kuchyni a hle najdu ho v rohu, jak se nimrá v jídle.
Pořádně si ho prohlédnu, nějakou dubu vypadalo, že si toho ani nevšiml, když v tom se na mě podívat s tou jeho ledovou maskou.
Podívala jsem se mu do očí a usmála jsem se, když v tom se mi ozvalo v hlavě.
" Jsem rád slečno, že jste přišla."
Koukám se kolem sebe, co to? To už fakt blázním?
" Ne opravdu neblázníte, to s vámi mluvím já." Až teď mi dojde, že je to on, kdo se mnou mluví.
" Stačí si myslet co chcete říci a soustředit se na toho kdo s vámi mluví."
Tak jo to zvládnu.
" Jak to že se mnou můžete takhle mluvit?" podívám se na něj se zájmem.
" Ovládám několik odvětví nitrobrany a nitrozpitu."
" Tak teď už je mi jasný proč si mamka přála, aby jste mě učil nitrobranu." A znovu se na něj usměji.
Musím uznat, že to musí vypadat dosti komicky, když se na sebe tak koukáme.
Pomalu jak flirt, štěstí, že si nás ještě nikdo nevšiml.
" Eee pane chtěla jsem se vás zeptat, vím, že to mamka domluvila, ale
chtěla bych vědět jestli by jste mě mohla učit nitrobranu? Něco málo
jsem o tom četla, tak základy bych tak nějak mohla zvládnou."
Tak a teď by mě zajímalo co mi odpoví.
Je to zajímavý člověk, ale kdyby projevil trochu citu, hned by nevypadal tak zle.
Ještě chvilku o tom přemýšlím, když se mi zase ozve v hlavě.
" No myslím, že by to šlo slečno, ale nestrpím žádné lajdečení."
" To je mi jasné mamka se mi tom už zmínila, že nemáte rád, když žák lajdačí."
" Tak to by jsme si asi rozuměli slečno."
" E pane tykejte mi jsem Kat." A znovu se na něj usměji.
" Dobře Kat a já jsem Severus, ale tak mi říkej jen, když budeme sami, je ti to jasné?!"
" Ano pane eee Saverusi." Když v tom se ozve od dveří Brumbálův hlas.
" Prosím tě Severusi mohl by jsi na chvilku?" a ten mu odpoví.
" Ale jistě." ještě se na něj podívám a rychle řeknu.
" Ahoj." A usměji se zářivě na něj a on se na mě taky mírně usměje, ale ne moc.
Jenže co se nestalo Ginn si toho všimla.
Když Severus zavíral dveře ještě se mi ozvalo v hlavě.
" Zítra zde v kuchyni přesně v pět ráno."
Tak to je tady hodně brzy.
Pokračování příště :-)))