Tak jo a je tu další kapitolka.
Než si jí však přečtete, chtěla bych vám oznámit, že teď na psaní nebudu mít moc času, ale dobrá zpráva je, že mam ještě další dvě napsané. Neřeknu vám k jakým povídkám to je překvapení. Tak jo dost žvanění přeji vám příjemné čtení a samozřejmě, že komenty nepohrdnu, ba naopak udělají mi moc velkou radost. Chtěla bych tuto kapitolku věnovat všem co mi komentují povídky a moc jim za to děkuji :-). Tak jo přeji vám příjemné čtení Lightsoul :-))

"No nic, tak já jdu spát, dobrou Ginn."

"Dobrou Kat."
…………………..

Ráno nás přišla vzbudit Tonks s jejími růžovými vlasy.

Zalezla jsem si do koupelny a půjčila si kartáč od Ginn. Opláchla jsem si obličej a učesala vlasy. Když jsem vyšla z koupelny, už tam čekala Ginn.

Počkala jsem na ní v pokoji, a pak jsme společně vyrazily do kuchyně. Když jsme vešly do kuchyně, byli tam jen Remus, Tonks a paní Weasleyová.

"Dobré ráno," pozdravila jsem je.

"Dobré," řekla Ginn, ještě byla celá rozespalá, se jí ani moc nedivím, jsme toho nenaspaly.

"Tak co byste si dali k snídani?"

Abych se přiznala, nemám vůbec chuť, celou noc jsem měla noční můru. Pořád dokola jsme viděla, jak mi postupně umřela mamka pak táta.

"Já asi na nic nemám chuť." Všichni se na mě soucitně podívali.

"Ale drahoušku, měla by si něco sníst, snídaně je důležitý pokrm dne." Jako kdybych to neznala, mamka mi to pořád připomínala. Nakonec jsem snědla jednu topinku pod kontrolou.

"Tak jo Tonks, kdy vyrážíme."

"No mohly bychom hned, jo holky a nevadí, že s námi půjde Rem?" Ha, tak to je síla... chlap a nakupovat. Nějak jsem to nemohla rozdejchat a začala jsem se smát.

"Promiň Reme, nic proti, ale jak bych to řekla, nedokážu si představit chlapa, co jde rád nakupovat."

"Tak to jsem asi první."

Tak to mě dostalo, v tu ránu jsem se přestala smát. To samozřejmě rozesmálo ostatní. Když v tom mě něco napadlo.

"Tak jo, můžeš s námi. Ale pod jednou podmínkou... jo a Tonks musíme ti vymyslet přezdívku, to je hrozný. Bez urážky." Tonks to docela zaskočilo.

"Jak myslíš, docela bych ji uvítala, ale prosím nějakou normální," řekla mi na to a Rem dodal.

"No a jakou podmínku máš?"

Koukla jsem se na ně, měla jsem to dokonale vymyšlené, jen doufám, že na to zbyde čas. Snad jo, a pak si to užijeme. Když v tom přijde do kuchyně Brumbál.

"Dobré ráno," řekli jsme všichni naráz, musím uznat, že je to už docela trapný, jak tady všichni mluví ve stejnou chvíli.

"Á Kat, tady jsem ti přinesl nějaký úplatek za ten včerejšek."

To byste snad neuhodli, co mi hodil. Nevím, jestli jste to uhodli, ale byl to měšec s penězi. No fuuuj si dědula myslí, že mu to pomůže, ale zase se mi to bude hodit pro ten dnešní plánek. Tak jsem se uchechtla.

"Když myslíte, že vám to pomůže? Ale zase musím uznat, že se budou na dnešní překvápko hodit."

"Na jaké překvápko?" zeptá se mě Brumbál. Hele to je síla on řekl překvápko, neměl by někdo jako on mluvit spisovně?

"Pane profesore, kdybych vám to řekla, tak by to nebylo překvápko. Stejnak vám to vrátím a tobě Reme taky, se těš." A škodolibě jsem se na ně usmála.

"Kat, nemyslíš, že to trošku přeháníš?" řekla mi paní Weasleyová.

"Víte, že ani ne po včerejšku? Hodně mě naštvali, to mi věřte, jsou to vyděrači, nemůžu pochopit, jak ti dva mohli chodit do Nebelvíru." Teď na mě Rem s Brumbálem koukali zaraženě.

"Jak se tak vsadím, tak měl moudrý klobouk docela dilema co?"

"Jak si to uhádla?" a je to tu zas, řekli to zase v jeden okamžik, se z toho snad zblázním.

"Podle včerejší narážky Se…ee Snepea."

"Profesora Snapea" Ježíši mě snad odvezou, jak to dělají.

"Hm, hele Tonks co bys řekla na Cony? Jo to zkratka convert." Jak bych to řekla, asi to nepochopili v první chvíli, ale nakonec se jim rozjasnilo v těch jejich hlavinkách a Tonks promluvila.

"Jo to by šlo, moc se mi to líbí." Brumbál si odkašlal a zeptal se Cony a Rema, jestli by s nimi ještě mohl něco probrat, a tak odešli s ním. Ginn ještě jedla, musím uznat, že má silný apetit.

Vzala jsem měšec do obou rukou a obrátila ho, abych mohla vysypat jeho obsah.

No musím uznat, že ten Brumbál se plácl přes kapsu. Odebrala jsem jednu pětinu, což bylo deset geleonů a podala jsem je paní Weasleyové. Ta to odmítla a okomentovala to tím, že bych jí urazila. Tak jsme je dala Ginn a okomentovala jsem to, tak že jestli si to nevezme, urazím se zase já. Tomu se paní Weasleyová usmála.

Dala jsem mince zpátky do měšce a dala do kapsy u kalhot.

Ginn konečně dojedla, tak jsme se daly do hovoru. Paní Weasleyová mezitím někam odešla s tím, že se za chvilku vrátí.

Byly jsme ve vášnivé debatě jaký kluci se nám líbí, jestli jsme a nebo máme kluka, když v tom se otevřeli dveře a tam stála Cony a Rem.

"Tak můžeme."

"Jasný." A zvedla jsem se ze židle.

"Hele kam jdeš, ještě jsi mi neodpověděla."

"No kam, máme celou tu dobu namířeno přeci nakupovat," odpověděla jsem jí jako bych nevnímala její druhou otázku.

"Já jsem ti to řekla, tak mi to řekni taky," žadonila Ginn. Přiznala se mi, že je hrozně zamilovaná do Harryho, ale díky Hermionině radě se chová, tak jako by byl jen kamarád. Má to prý pomoct, uvidí se. Zle se na ní podívám a řeknu jí.

"Jo mam." To bylo všechno, nechtěla a jsem, aby to věděl hned celý FŘ.

"Co má?" Zeptala se Cony, ale než jsem stačila něco říct, už to bylo venku.

"Má kluka." Hodně, ale hodně zle jsem se na ní podívala. Rem s Cony se začali smát, to mě naštvalo ještě víc a tak jsem řekla.

"Tak fajn a já to prásknu Harrymu." Teď se na mě Ginn podívala se strachem v očích.

"Ne, to neuděláš, že ne."

"Ale jo." Řekla jsem, teď se zeptal Rem.

"O co jde?" Ginn na mě koukla a prosila pohledem, ale nemá na mě práskat.

"Že je absolutní blázen do Harryho." Ti dva na sebe koukli a taky se ušklíbli.

"Tak to teda nevím, když mu ani nemůžeš napsat."

" Jak jako nemůže napsat? Vy mu nic nepíšete? Ví vůbec o FŘ a že ho sledujete?"

"Jak bych to řekl, Brumbál to zakázal, aby neodchytli sovy... kvůli informacím. Tím pádem nemá ani páru."

"To si říkáte kouzelníci, pche. Musím uznat, že až ho sem odvezete, to bude mela."

Chvilku jsem nad tím zauvažovala, ale vždyť já mu můžu napsat, žádná sova nebo kouzlo.

"Tak asi ne." Asi si všimli mého vítězného úsměvu, tak se na mě zvědavě podívali.

"Ale to nic, tak půjdeme ne? Jo a jak se tem dostaneme?"

"Letaxem a napřed půjdeme do banky, aby sis mohla vybrat peníze."

Všichni jsme se přesunuli ke krbu, vzala jsem si prášek do ruky, vlezla do krbu, vykřikla jsem ulici a objevila jsem se…………


Pokračování příště :-)

Jak jsem psala moc času na psaní teď mít nebudu, ale když bude hodně komentů, možná by se s tím něco dalo dělat. :-))