Mezi světlem a temnotou zůstaň sám sebou!

"Letaxem a napřed půjdeme do banky, aby sis mohla vybrat peníze."

Všichni jsem se přesunuli ke krbu, vzala jsem si prášek do ruky, vlezla do krbu, vykřikla jsem ulici a objevila jsem se…………

V děsně zaprášeným hostinci.

"No to je hnus!" prostě jsem si nemohla odpustit.
Tom, to je hostinskej, se na mě tak hnusně kouknul, tak jsem se na něj koukla ještě hnusnějc.
"Ježiš pojď" drcne do mě Ginn.

Šli jsme k jednej takovej hnusnej cihlovej stěně, no hnusnej nic horšího jsem v životě ani neviděla.
Tady se jako asi neuklízí nebo co?
A to já jsem prej prase, ať se podívaj tady do toho pomalu zřícenýho baráku!!
Je tu víc prachu než v celým Londýně.
Hm, to asi nepude, když je to v Londýně, no ale to je fuk.

Remus vyndal hůlku a začal klepat na tu zeď.
Ježíš proč to dělá?!
Musela jsem se z toho rozkašlat, tolik prachu fujjjj.
Pošlu sem hygieniky.

Najednou tu místo stěny byl nádherný vchod do ještě krásnější ulice.
"Téda" vydechla jsem
"Pěkný co?"
"Co pěkný, ale nádhera. Jo Cony, nevíš něco o hygienicích?"
"O čem?"
Remus se začal děsně smát.
"Čemu se jako tlemíš?"
"Ty na chudáka Toma chceš poslat hygieniky?"
"Jo! A máš snad něco proti?
Bejt tebou, tak jsem zticha. Říká ti něco, pomsta je sladká?
Neboj já nezapomínám a náramně si to užiju a nejen já" a mrkla jsem na Ginn a ta se ušklíbla.
Remusovi strvrdl úsměv na rtech, ha to je něco.

Pomalu jsme došli do banky, kde jsem viděla ty nejhorší potvory.
Fuj ty měly, ale ránu, když jsem je poprví uviděla, rozesmála jsem se tam, jak debil. Mno nic to je fuk, sou hnusný.
To fakt nemá cenu řešit, když jsem pak jela tím blbým vozíkem.
Heh ani by jste nevěřili co jsem udělala, normálně jsem ho poblila za tu jeho ošklivost. Si za to může sám, kdyby tak blbě nečuměl a jel padesátkou, tak byl čistej.

No nic to je vedlejší prostě a jednoduše jsem si nabrala velkou fůru peněz.
Vždyť si potřebuju koupit tolik věcí, mno a plus ty pro Remíka, ten až se to doví ten se picne.
Hehe, já nejsem normální.

Šli jsem takhle po ulici a vešli teprve do druhého obchodu, tentokrát s mudlovským oblečením.
A já trubka jsem se najednou z ničeho nic začala smát, představoval jsem si Remusův obličej, no paráda.
Ginn mi šáhla na čelo a pak jen zakroutila hlavou.
"Jsi normální?"
"Jo!! Jen tak trošku zapracovala představivost."
"Počkat, co sis představovala?"
"Ale ......" řekla jsem Ginn svůj plán.
Ta se taky začala smát, jako smyslů zbavená.

Teď zas kroutili hlavou dvá dospělý.
Remus vkročil do krámu a my vybuchli znovu.
To už Cony nevydržela a zeptala se:
"Čemu se tak smějete?" samozřejmě to bych nebyla já, abych jí to neřekla, ta se taky začala smát, ale pak nám řekla, že nám s tím pomůže.

V těch krámech jsme byli, jen 5 hodin.
Krása můj nejlepší den života, viděla jsem tolik krásných věcí.
Holky byly stejně jako já v sedmým nebi.
Jo jen chudák Remus, už to nemohl vydržet.
Smilovala jsem se nad ním a šli jsme na oběd.
Abych se přiznala, tak jsem měla hodně velkej hlad.
Heh no jo jsem mrcha já vím.

Po obídku jsme pokračovali, už jsem měla téměř vše.
Oblečení, nějakou kosmetiku, no znáte to ne?
Bez šminek se neobejdu, když si představím, že teď jsem bez make-upu, je mi hrozně.
Mno, ale co nadělám, když jsem dojedla odskočila jsem si na WC a tam to napravila.

Po návratu z WC na mě zírali.
"Teda, ale to je změna, sekne ti to."
"Dík Ginn."

Počkám, až dojí ostatní a řeknu:
"Tak co budeme pokračovat?"
"Cože?!" Jé chudák, ten jeho zděšený výraz, mě málem ukonejšil, ale jen málem.
Pomsta je sladká a obzvlášť v tomto případě.
Ne nenechám se obměkčit.
"Ale no tak, Remusi, už jen nový oblečení pro tebe a je to."
Téda, ale to je výraz, bože.
Mám co dělat, abych se nezačala smát to se ,ale Cony a Ginn moc nepovedlo, ty se začaly smát.

"Víš, Reme uvažovala jsem o tý pomstě.
Hodmě to za hlavu ne?
No a na důkaz toho jsem ti chtěla dát dárek.
Mno a to je, že ti za zbytek peněz co mam od nás z trezoru koupím nějaké oblečení a pak zajdeme ještě za vyzážistkou jo?"

"Ale to přece nejde, peníze ještě budeš potřebovat." Pokoušel se z toho vykroutit.

"Neboj přece jsi nezapomněl na malý dárek co jsem dostala od Brumlíka eee teda Brumbála." Heh sakra já se překecla mno nic.

"Stejnak to nemůžu přijmout."

Hm musím uznat, že se snaží dobře, ale na mě moc nemá.

"Ne to musíš přijmout, je to dárek ode mě tobě.
A dárky se neodmítají, by si mě pak urazil."
Smutně jsem ne na něj podívala.
No a teď mu nic jiného už nezbývá, než že to přijme. Hahaaaaaa

"Tak dobrá," řekl neochotně, no jo má smůlu no.

A vyrazili jsme vešli jsme do prvního obchodu co nám vlezl do rány.
Hm a nebo my spíš tomu obchodu?
To je fuk.

Tak fajn jsme v obchodě a Remík nám dělá takovou menší přehlídku, mno co menší asi trošičku větší no.
Chudáček, kdyby jste ho viděly, ale musím uznat, že mu to v těch novej hadrech sekne.
Je to fešák, už máme nakoupené nějaký to oblečení a už si rovnou nechal něco na sobě.
Byli to elegantní rifle a černá košile, prostě krasavec.
Teď máme namířeno do toho salónu a to bude něco už se těším, ale Remus je nějakej skleslej.

Ale musím uznat, že mu to docela závidím.
Takhle hezky se opečovávat, mě nikdo neopečovává, ble to je ale slovo.

Asi hodinu jsme na něj čekali a musím uznat, že jsme všechny tři byly napjaté, jak bude vypadat.
Mezitím co jsme čekaly, jsem z Cony vytáhla, jestli někoho má.
No a má, je to fakt kus, Cony má supr vkus, hned bych ho brala.
Ona totiž měla sebou jeho fotku, tak jsme jí ho s Ginn rovnou okomentovali a když zjistlila, že by jsme ho brali, už nám nic o něm neřekla.
Je to mrcha!!
Ty vole!!
Právě přede mnou stojí novej Remus.
Spadla mi čelist rovnou až k jádru planety, málem jsem pomalu začala i slintat.
Kosmetička mu, vyhladila nějaký vrásky a kadeřnice mu sestřihla vlasy a obarvila.
Sice na stejnou barvu, ale zakrylo mu to šediny, takže omládl asi tak zhruba o deset patnáct let.

"Teda Reme ty si kus," když mi došlo co jsem řekla, zrudla jsem.
No paráda, jsem kráva.

Holky na mě pobaveně koukly a Remus udiveně, no jo co nadělám.
"Tak jdeme ne?"
Ani nečekám co na to řeknou a už kráčím po Příčný k hostinci.