9. Kapča - Tak platí
Tak a je tu další kapitolka, nemá cenu opakovat, že tu mam málo komentů, stejnak se nic nezlepší, že? Prostě se nenecháte ukecat, ale aby jste si nemysleli, že jsem nějaká vyžírka, tak to ne!!! Chtěla bych všem co mi pravidelně a nebo jen obdaří komentem, moc podkovat, dělají mi opravdu moc velkou radost. Jen fakt by neuškodilo, kdyby jich bylo víc, ale za ty co mam jsem vám moc vděčná. Tak jo dost mých prdlých keců a vzhůru do další kapitolky. Příjemné čtení Lightsoul
Holky na mě pobaveně koukly a Remus udiveně, no jo co nadělám.
"Tak jdeme ne?"
Ani nečekám co na to řeknou a už kráčím po Příčný k hostinci.
Mno abych se přiznala, tak se mi do toho pajzlu fakt moc nechce, ale co mam dělat jinak se do štábu nedostanu.
Když jsem vešla do toho eee velice krásného hostince normálně jsem se rozkašlala věřili by jste tomu? Ne? Tak věřte, je to hrůza.
"Hej Kat počkej" ječí na mě běžící Ginn.
Proč běží?
To fakt jako nechápu, vždyť jsem šla jen trochu svižným krokem.
"Sakra proč, tak uháníš?" ptá se mě Ginn ještě celá udejchaná.
Hned za ní běží Rem a Cony, hmm je fakt kus, chjo.
"Kdo uhání, jdu jen trošku svižnější chůzí." Mno musím uznat, že mam ránu.
"To myslíš jako vážně?
Vždyť si hnala, jak kdyby ti za prdelí hořelo." Ta je ale škodolibá mrcha jedna.
"Ne Cony, ale mam hlad, tak jdeme ne?"
"No jen, aby v tom nebylo něco jiného" Cony s Gin se začnou smát a Rem se na mě jen zkoumavě podívá.
"Hele Cony nech toho, mno tak fajn, Rem je kus, ale já to na rozdíl od tebe přiznám."
Ha to jsem jí to, ale natřela ta čučí. Já za to nemůžu, začala si a co si teď o mě jako pomyslí? Ale vždyť je to fuk. Vkráčím do krbu s v mžiku se objevuji na Grimmauldově náměstí. Za mnou hned vylítne z krbu Ginn a za ní Cony.
Po tom co Cony opráší do místnosti vchází Moody. Ten tady fakt chyběl, brrrr. Ne že by mi vadil, ale to jeho oko je mi strašně nepříjemný.
Pomalu si připadám jako bych na sobě nic neměla. Ale kdo ví, třeba je to sprosťák. Heh
Jde nám naproti a v tom z krbu vylítne Rem. Jako jedinej z krbu nevylít, ale elegantně vyšel.
Moody na něj valí oči, po pravdě jen to jedno. To kouzelnický vypadá normálně, jako že mu každou chvíli vypadne. Mno jen, aby se to nestalo.
"Remusi?"
"Hm"
"Jsi ti ty?"
"Jo, ale jsem z minulosti."
Tak to je gól, ten mu to, ale natřel. Jejda no hádejte co se stalo, normálně ono mu fakt to oko vypadlo. Jéé fuj ono jde po mně.
"Ááá, Moody vemte si to svý hnusný oko ještě mě z něj klepne.
A nebo mě chytne a já ho eee zašlápnu, jo to je ono"
"Klid prosím tě jdi od toho." Co si ten páprda myslí, jako bych si to oko chtěla nechat.
"Jasně klidně si ho sežerte."
Jenže víte co se stalou? To blbí oko se pořád kutálelo za mno. Vlezla jsem si do rohu chňapla po první osobě co tam byla. Myslím, že i už víte kdo to byl!!
Bože já mam smůlu.
Držím se Rema, jak klíště a nehodlám se pohnout.
Hmm, no fajn a teď do pokoje vkročil o Sirius a tlemí se jak pako.
"Co se to tu děje?" nikdo se nemá k odpovědi, tak se toho ujímám já.
Jelikož si už ten jednonohej blbec vzal to oko, může Rema pustit.
"No co asi? Vidíš ne? A nebo potřebuješ brejle?"
"Jo" řekne s posměchem v hlase.
No fajn!!
"Moodyho oko mě chtělo sežrat!!" Všichni se dalo do smíchu, já ostatně taky. Když jsme se všichni dosmáli, tak si Sirius začne prohlížet Rema.
"Teda kámo, co se ti stalo?" je docela vyjevenej, ale na Moodyho nemá to je fakt.
"Mně?"
"Jo koho jiného asi tak myslím"
"Fajn, Kat se vyřádila."
Tak to jste neviděli, Remus postupně vypráví, jak hrozný to bylo a tak. Sirius se, ale samozřejmě směje. Chudák Rem, ale dobře mu tak neměl si začínat. Ještě teď se mi zvedá žaludek, při představě tý mý mega řeči.
"Bejt tebou se moc nesměju" a zle se mi zablízká v očích.
Chce se mi ještě na něco zeptat, když v tom se celým domem rozlehne hlas paní Weasleyové s tím, že je večeře. Ještě než se Remus rozejde, chytnu ho triko a přitáhnu si ho k sobě.
"Hej počkej ty půjdeš hezky jako poslední."
"A to jako proč?"
"Mno to je poslední fáze mé pomsty"
"Počkat, to jako nestačilo?"
"Co jako myslíš?"
"No ten salon plus ty to oblečení, co stejnak nepotřebuji."
"Ale no tak, abych se přiznala to neměla bejt pomsta, jen sis toho už dost prožil nemyslíš? Ztratil jsi své nej kamarády a teď už máš jednoho zpátky. Tak si můžeš začít i trochu užívat ne?"
"Já nevím, máš pravdu, ale těch peněz."
"O peníze se nestarej já jich mam dost, věř mi."
"Hele a musím tam jít jako poslední?"
"Jo, jak jsem říkala to je má posta."
"Hm tak jo, ale všichni se mi budou smát a hlavně Sirius."
"Nebudou, abych se přiznala hodně si se změnil, ale k lepšímu.
No a když bude mít Sirius nějaký keci, taky si ho podám."
Hle mě teď něco napadlo a škodolibě se začnu smát.
"Počkat čemu se směješ"
"No teď mě napadlo, že po večeři nic nemam v plánu."
"A?"
"Podívej se na Siria, Bradavický kasanova a jak vypadá, potřebovalo by to změnu."
Remus se na mě užasle podívá a poví:
"Docela by mě zajímalo do jaký koleje tě zařadí."
"Proč?"
"No po tom co jsem viděl u vás, byla jsi tak odvážná, ale z druhý strany jsi děsná intrikánka.
A pokud jde o toho Siria, nepovede se ti jo k tomu donutit," zablýskne se mi v očích.
"Vsadíš se?"
"Proč ne"
"O co"
"Když se ti to nepovede, budeš muset proměnit Moodyho."
"Eee, ses zbláznil ne?"
"Chjo, tak jo, platí."
"A co když vyhraješ?"
"Když vyhraju naučíš mě zvěromagii."
"Cože?"
"No slyšíš ne? Přece to teď nevzdáš ne?"
"Tak platí."
Pokračování příště
