10. Kapčí - Nattalie Sinclairová
Tak a tady máte další kapitolku a první kulatou, tak si jí užijte. :-)))
Upozorňuji, že limit je 13 komentů,
samozřejmě, že po splnění bude další kapitolka a připomínám další
povídky, dokud nebude splněn limit nebudou kapči, já už je skoro mám,
ale kdy je zveřejním je čistě na vás. Jsem ve znamení býk, takže jsem
hodně tvrdohlavá. :-))))
Tak a teď vám jen přeji příjemné čtení. :-))))
Lightsoul :-))))
" Jo přesně." Ted se na mě zamyšleně podíval a co se teda dělo? Svojí otázku položil i Sam.
" Jak bych to upřesnila, bojovala jsem s ním a jelikož on a náš hlavní
člen, měli bojovat spolu vždycky se to tak dělá, ale stalo to tak.
Já spolu ostatníma jsme byli hodně unavení, tak jsem prostě neměla šanci."
Vzpomněla si na ten den dokonale živě.
" Ten chlápek byl fakt divnej pořád se na mě před tím díval, ale
naštěstí jsme to remízovali, takže jsem přežila, jenže jsem měla
zlomenou ruku a spousty modřin z čehož měli rodiče radost."
" Musím uznat, že jsi měla štěstí." Oznámil mi Ted.
Objevili se najednou úplně jiné chodbě osvětlené, vypadala jako nějaká dlouhá chodba ve velkém domě.
Jedny dveře vedle druhých, byli na nich jmenovky.
Chodba se zdála být jiná, nebyla z kamene, ale z mramoru, ani temná a ani světlá a ani šedivá.
Prolínaly se barvy bílá a černá.
" Tak napřed asi půjdeme za mamkou ne?" v Sam hrklo do teď si to nepřipouštěla, ale má strach.
Co na ní řekne, jestli jí bude mít její pravá mamka ráda a jí nezklame.
Prostě se bála, jak se k zachová. Vůbec netušila co by jí asi, tak mohla říct.
" Neboj, mamka se na tebe už moc těší jsou to tamty dveře." Pověděl Alex a ukázal jí dveře.
" Já se půjdu podívat za taťkou a řeknu mu, že jsi tu jo." Sam se jen na něj podívala a kývla hlavou.
Jerry šel s Alexe a teď na chodbě zůstala jen Sam, Ted a Tom. Když v tom se ozval Ted.
" Tak a já půjdu za nejvyššími, pak se ještě uvidíme." Lehce se na něj usměje a jen mu řekne.
" Ahoj."
" Čau." Odpoví jí.
Ted se podívá na Toma, ten si jí nějakou dobu už prohlížel.
Nemohl si pomoct líbila se mu čím dál tím víc.
Pomalu s k ní přiblížil. Koukali si navzájem do očí, blížili se k sobě, když v tom se spojili v lehký, ale upřímný polibek.
Po chvilce se odtáhli a Tom se jí řekl.
" Víš Sam sice tě moc neznám, ale jsi mi strašně sympatická a asi jsem se do tebe zamiloval."
Sam se na něj usmála a řekla mu.
" Ty se mi taky moc líbíš a jsi moc sympatický, ale" V Tomovi hrklo.
" Co ale" díval se na ní nešťastně podíval." Ta se jen na něj ještě víc usmála.
" Ale jak myslíš asi zamiloval, já teda určitě." V první chvíli to nepochopil.
A tak jen řek.
" Aha" tomu se musela Sam smát.
" JO takhle." A začal se smát s ní.
Když v tom si odkašlal a podíval se na upřeně na Sam a poví jí něco co jí udělá moc velkou radost.
Ještě než spustil odkašlal si a zhluboka se nadechl.
"Samanto Devonová budeš se mnou chodit?" a hodil po ní psí pohled.
" No" A podívala se na něj a při pohledu na něj se musela ušklíbnout.
" Jo a moc ráda."
Když v tom se otevřeli dveře, kde se momentálně nacházela její mamka.
Ve dveřích se objevila žena ve středních letech, byla bledý stejně jako Tom.
Krátké černé vlasy, stejné jako má Sam.
Hnědé oči, pod kterými se rýsovaly slušně velké kruhy z nevyspaní.
Byla o něco málo menší než Sam, drobná a hodně hubená.
Chvilku si ty dva prohlížela.
" Ahoj Tome."
Podíval se na ní a mírně se začervenal.
TA se jen tomu usmála, a docela jí překvapovalo, jak se ta dívka vedle něj tváří.
Sam z toho byla v rozpacích, ale nadala na sobě nic znát. Tak se rozhodla k první kroku.
" Dobrý den, já jsem Samanta Devonová" řekla jen tak na uvítanou.
" Dobrý, já se jmenuji Nattalie Sinclairová, tvá matka."
Pokračování příště
