Mezi světlem a temnotou zůstaň sám sebou!

No a Tom jen si hlasitě odechl a mírně zaprotestoval, ale jakmile po něm John střelil jeden ze svých přísných pohledů zmlk.

" Hele Sam a co jsi to říkala, že v tom temným lese jste to prošli téměř bez problémů?"

Tom se Sam se na sebe zhrozeně podívali a zbledli.

" No jak jsme tak šli tak nás navštívilo pár vampírků."

Koukla na ně a sladce se usmála.

" Cože!!!" zhrozili se oba dva její rodiče.

" No jo a jsme všichni úpa v poho, věřte mi nic mi není až na ten ret, ale jinak se mi nic nestalo."

Koukla na Toma ať jí nějak podpoří a on jí pomohl.

" Je to tak, ale jen díky Sam, jinak nevím měla fakt moc dobrý nápad a skolila hned dva."

Tak a to říkat neměl, pomyslela si Sam.

" Jak jako dva kolik jich tam bylo?"

A jé ten tomu dal, pomyslela si znovu.

A taky že jo.

" Moc ne jen eee no moc ne jen pár, bylo to brnkačka."

Snažila se to zamluvit, ale moc se jí to nevedlo.

" Jo a mami, jak to teď bude, kde budu bydlet a budu normálně chodit do školy?" pokusila se navázat na jiné téma.

" Ne počkej nepokoušej se to zamluvit, kolik jich vás napadlo?"

No a teď jsou asi úplně v prdeli, ale snad to nějak dobře dopadne.

" Jak říkám moc jich nebylo …."

Snažila se to zamluvit Sam, ale to se jí fakt moc nepovedlo, její otec se hodně naštval, tak trošku zvýšil hlas, ale jen trošku.

" Tak a dost kolik jich bylo!!!"

Sam mu kajícně odpověděla.

" Pět" a sklopila pohled najednou se jí zdáli ty její boty náramně zajímavý.

" Cože"

Tentokrát i Toma zaujali jeho boty.

" A to jste nám hodlali říct kdy."

Řekne pořád rozzuřeně její otec.

" Popravdě?" zvedne Sam odvážně hlavu.

" To je snad jasný ne!"

Sam se zhluboka nedechla a zase promluvila, tentokrát překvapila nejen svého otce, ale i matku a Toma.

" Nikdy, proč tak nic se nám nestalo a vždycky jsem se o sebe starala sama a tím že vás teď má se nic nemění a ani já se nechci změnit.

To, že na nás zaútočili upíři a já odrovnala jen taktak dva naráz, jen s roztrženým rtem je zázrak.

Vždycky jsem se prala o svůj život, sami jste to slyšeli a tím, že bych vám to řekla se nic nemění.

Už je to za námi, tak nevím co na tom chcete řešit."

Na konci už téměř křičela.

Tohle jí docela dopálilo nezná je ani jeden den a už by jí chtěli rozkazovat.

Pořádně si rozkazovat nenechala oni od svých náhradních rodičů.

Občas no občas dost často za to krutě pikala, ale nikdy se nechtěla vzdát.

Tím že teď má moc fajn rodiče se nic nemění, budu si stát za svým názorem a činy jak nejvíc to půjde.

" Ale mi jsme to tak nemysleli, jen o tebe máme strach."

Řekne jí do hrobového ticha.

" Já vím, ale co se mění na tom, jestli sem vám to nechtěla říct?

Prostě se to už stalo všichni jsme v pořádku a jak já tak kluci určitě zjistily, že by měli začít hodně cvičit.

Já i když mam cvik, nemám takovou sílu jako oni."

" Máš" řekl z nenadání její otec, teď na něj nevěřícně koukala jak Sam tak i Tom.

" Co to jako myslíš jak?" zeptá se ho s ohromením Sam.

" To ta žena předurčila to, budeš silnější než vampír a než vlkodlak."

Její matka jen s letmým kývnutím souhlasila.

Sam už to vůbec nechápala, byla unavená za tento den no spíš noc už toho hodně prožila a už to na ní všechno padalo.

" Jak to já už to fakt nechápu."

Oba její rodiče se na ní soucitně podívají. Paní Sinclairová řekne.

" Budeš muset pro okolní svět zemřít."

Tak a teď na ně vykuleně nekoukala sama, ale i Tom, její bratr a Jerry, který spolu s Alexem před chvilkou přišli.

" Co? Proč?" zeptal se otce Jerry za jeho setru.

" Abych to řekl na rovinu, pro všechny tam nahoře pro tvojí náhradní rodinu pro tvoje přátele pro tvé spolužáky.

Žít budeš zde, kde se budeš učit boji proti vlkodlakům a vampírům."

Sam se změnil obličej z překvapeného k rozzuřenému.

" Tak to teda ne!

Si jako myslíte, že když konečně najdu pořádnou kamarádku, která o mě ví vše úplně vše, nahradila mi matku otce sourozence.

Radí se vším, to že jsem se od ní odstěhovala nic na věci nemění.

Co moje umělecká střední škola?

Po tom co jsem se přestala pořezávat to byl můj sen a vy během jednoho dne mi to chcete zničit, tím že budu předstírat svojí vlastní smrt!!!

TAK TO ANI NÁHODOU, ANI MĚ NEHNE. BUDU HOLD ŽÍT SVŮJ STAREJ ŽIVOT BEZ RODIČŮ A BEZ BRATRA, ALE NENECHÁM SE OKRÁST O ŽIVOT."

Sam byla úplně rudá vzteky, bylo na ní vidět, jak úplně vře a má co dělat, aby znovu nevybuchla.

" Ale počkej, tak jsme to nemysleli, je to pro tvoje dobro.

Jakmile se k nám vrátíš, rychle se to dostane ven a všichni po tobě půjdou.

A hlavně ti co jsou proti nám.

Ti co jsou s námi, se ti budou snažit pomáhat, jak učit se boji, tak si zvyknout na nový život."

Sam se na ně podívala nevěděla co má dělat jestli to má brát takový jaký to je a odejít rozloučit se, se svojí nejlepší kamarádkou a netušila co bude dál a měla i trochu strach.

Ještě jedna věc jí tížila na srdci, tak se jí na to rodičů zeptala.

" Jak je možný, že jste o mě věděli, než jsme sem došli. Ty už si na mě čekala…" Ukázala na svojí matku.

" A ty jsi taky už na mě čekal."

Tentokrát ukázala na svého otce, než já stačili odpovědět už pokračovala dál.

" Já sama jsem to pochopila včera a Jerrymu a klukům jsem to řekla před pár hodinami, tak jak jste to ksakru mohli vědět."

Zase z toho všeho byla rozpolcená už to opravdu nechápala.

" To je jednoduchý."

Tentokrát se ozve Ted se kterým je tam nějakej kluk, kterého ona neznala, ale podle obličejů ho všichni ostatní znali.

" Tady André byl se mnou, když jsem byl na té obhlídce a hlavně jsme všichni chtěli zjistit o tobě co nejvíce.

Jak jsem řekl André šel se mnou, mimochodem je to můj nejlepší přítel.

Z vašeho rozhovoru jsme pochopili, že je Sam tvoje sestra Alexi a tak jsem ho poslal napře, aby vás informoval a aby byli připraveni až tě uvidí Sam.

Přece jenom to je rána po takových letech znovu se shledat se svou ztracenou dcerou.

Sama musíš uznat, že nejen pro tebe, ale i pro tvého bratr a rodiče to musela být rána."

Dokončil svůj proslov Ted.

Sam nic neříkala, jem přemýšlela nad celým večerem nad vším co se dověděla a co bude dál, jak bude žít.

" Já vím, že je to pro tebe těžký, ale i pro nás.

I když pro tebe asi těžší.

My jsme přece jenom věděli, že tu někde jsi.

Ale ty jsi nevěděla jak o nás, tak o světě jaký zde je, skrytý před zraky obyčejných lidí a navíc teď se ještě dovíš.

Máš být bojovnice se silou větší jak upír a vlkodlak.

My chápeme, že je to těžké, ale ty zase chápej nás."

Sam stále nic neříkala jen přemýšlela.

V místnosti se rozhostilo ticho.

Všichni jí pozorovali s očekáváním co řekne.

Paní Sinclairová si přisedla ke svému muži a pevně ho chytila za ruku, vedle ní se posadil, Alex a s čekáváním pozoroval Sam.

Ta stále přemýšlela, všem se to zdála věčnost co se v místnosti rozhostilo ticho, ale bylo to bez mála jen deset minut a v těchto deseti minutách se Sam rozhodla nad jejím dalším osudem.

Pozvedla obličej postupně si prohlédl všechny v místnosti z hluboka se nadechla a promluvila.

" Tak jo já tedy zůstanu, ale mam jednu podmínka.

Smím říct Sarah, že má smrt je jen fingovaná."

Všem v místnosti se ulevilo, ale i přitížilo.

Nastávají kruté časy, ale i světlé, které do jejich životů právě přivála Sam.

Pokračívání příště