3. kapitola
Chvilku se na sebe dívali a pak se Sam otočila a pokračovala
dál, Tom se jí moc líbil, ale měla strach, že jí zas zradí a ublíží,
jako vždy.
Tom se zamyslel, ale hned jí dohonil.
" Tobě fakt nevadí, že jsem upír? Když jsem se jím stal, všichni se mě zřekli a byl jsem sám."
" Jo, to znám, rodiče si mě nikdy moc nevšímali a brácha s kámošema mi
dělal ze života peklo. Dokonce jsem jeden čas uvažovala o sebevraždě,
tak jsem se začala řezat do ruky, ta tekoucí krev mi moc pomáhala.
Prostě mě dokonale uklidňovala a dodávala mi sílu k životu. Kamarádka
Sarah mi pak poradila, že bych mohla zkusit kreslit, zkusila jsem a moc
mi to pomáhalo a příští rok nastupuji na zdejší uměleckou školu."
" Hm, tak to musíš asi moc hezky kreslit, když budeš chtít, tak bys mi
to někdy mohla ukázat, ne? To s tím řezáním mě docela udivilo, jsi jak
upírka, nás taky uklidňuje tekoucí krev," pověděl se zaujetím Sam.
" To jako fakt? Já mam hrozně ráda procházky, v noci nejradši. Miluji
ten pohled na hvězdy, šumění větru, hodně mě to uklidňuje a navíc se
cítím živější a druhý den jsem čilá jak rybka. No, ještě by jsi mi mohl
vysvětlit nějaké podrobnosti k tý organizaci a kdo jsou ti vlkodlaci?"
Pověděla mu a porozhlédla se po okolí, moc se jí zdejší krajina líbila,
zrovna byli na malé mýtince nedaleko lesíka u dvou přivázaných
vlkodlaků.
"Opravdu, ti dva vlkodlaci jsou mí nejlepší kamarádi, když budeš chtít
můžu tě s nimi seznámit, chvilku před svítáním se zase promění zpět,
myslím, že ti poděkují za záchranu života, kdyby jsi mi nepomohla a
nezabila Drakea, bylo by jak po mě, tak i po nich."
Řekl jí a pořádně si jí prohlédl, trochu se začervenala a odvrátila od
něj tvář, aby si toho nevšiml. Ušklíbl se moc se mu Sam líbila a byla
mu čím dál tím víc sympatičtější.
Po chvilce Sam promluvila.
" Já jsem pomohla ráda, jen nevím, cítila jsem se zvláštně, jako bych
věděla, co mám dělat a jak mu nejvíce ublížit, je to opravdu zvláštní.
Moc ráda se seznámím s tvými kamarády. Je to stejně zvláštní. Celý
tento den …"
" Nevím, co to znamená, ale moc by ses nám hodila do spolku, bojuješ
jako lev s kočičí ladností. Máš fakt talent, to se nezapře a teď
konečně k tomu spolku. Zabíjíme upíry, kteří zabíjí pro zábavu a než
zabijí své oběti, ještě si s nimi pohrají, je to opravdu nechutné. Za
své druhy si pak vybírají zvrácené lidi, my jim v tom bráníme, ale je
nás čím dál tím míň a už je toho na nás moc, jsme strašně unavení."
Domluvil a pozorně se zadíval na Sam.
Ta byla celá zahloubaná, nedokázala by si představit, co by dělala
kdyby potkala takového upíra, který by jí chtěl zabít jen pro zábavu a
potěšení.
" No, zní to zajímavě a zároveň nechutně, že je musíte zabíjet, ale
kdyby jste to nedělali, byl by tento svět ještě zvrácenější než už je."
Pověděla mu bez okolků to, co si o tom myslela.
" Jsem rád, že to bereš, není moc lidí, kteří to tak berou, většinou nás odsuzují za to, že jsme stejní jak oni a vrahové."
" Jak to, vždyť jim pomáháte, aby nedopadli jako hračka pro ty bastardy a nebo jako oni sami."
Nad tou představou se mírně otřásla, zdálo se jí to prostě nechutné a odporné.
" Tak to máš pravdu, kdybys chtěla, mohl bych ti zítra ukázat pár
našich lidí, možná by si s tebou rádi promluvili, a když budeš chtít a
nebude to vadit ostatním, mohla by jsi se přidat k nám a bojovat proti
nim."
Usmál se na ní, chtěl se jí na to zeptat od okamžiku, co zabila Drakea,
byla v tom opravdu moc dobrá a teď se bál odpovědi, že odmítne. Moc by
se na to hodila.
"Já nevím, ráda bych, jen jestli bych na to byla dobrá a navíc, co škola a tak?"
" Prej jestli jsem dost dobrá, vždyť jsem tě viděl, jak jsi dostala
Drakea a jak si se zachovala. Pár dní tě budeme zaučovat, s klukama si
tě určitě rádi vezmeme do parády a můžeš pak na hlídky chodit s námi.
Pokud jde o školu, by jsi chodila normálně ve dne. Nemá cenu to zatím
brát jako hotovou věc, napřed si tě musí vyzkoušet ostatní, ale určitě
se za tebe přimluvím."
Zase se začervenala, jak on ten pohled miloval, moc se mu to líbilo.
" Nevím, ráda bych, ale mě lidi moc rádi nemají. Asi je nějak odpuzuji nebo co, ti tví kamarádi, myslíš, že by souhlasili?"
" Možná jo, to se uvidí, pojď už. Za chvilku by se měli proměnit zpět."
" To už, no tak jo, to to nějak rychle utíká, když se dobře bavíš."
Obdařila ho jedním ze svých okouzlujících úsměvů.
" No jo, to je pravda, moc hezky se s tebou povídá a moc rád bych se s tebou zítra zas sešel."
Sam se nad tím zamyslela, on jí snad zve na rande, její první a je to i
první kluk, se kterým se cítí moc hezky a hezky se s ním povídá, je
supr a úchvatný. Tak mu odpověděla.
" Proč ne? Ráda, jen jestli se budu líbit klukům?"
Tom se tomu musel uchechtnout.
" No, já myslím, že budou moc rádi, jsi tu, jak by to oni nazvali, nová
kost a navíc jsi moc hezká. Pak se jich zeptáme…, no vidíš už je to tu,
tato část přeměny je dost bolestná, to jen, aby jsi věděla."
Sam se na něj vyděšeně podívala a pak na ty dva, kteří se začínali zmítat a posléze řvát...
Pokračování příště