10. Kapitola
23. 11. 2007
El se podívala na svého otce a jí rukou ukázal na gauč.
Pomalu k němu došla a posadila se vedle něj. Byla z toho všeho vyděšená a bledá, nechápala co se to vůbec děje.
Co se děje, proč hoří Moniččin a její rodičů dům, kde jsou a proč brečí, strašně se bála toho co přijde.Teď ještě slyšela tu věštbu a to všechno co se k tomu dozvěděla.
Když se posadila, se její otec nadechl a pomalu, ale zřetelně začal mluvit.
„ Víš El Moniky rodiče jsou mrtvý.“
El polilo horko a celá zbledla. Chvíli jen tak koukala před sebe a po nějaké době se konečně probrala, začali jí téct slzy a koktavě se zeptala táty.
„ J-jak t-to? C-co se jim stalo?“ Byla z toho celá smutná, měla je ráda vídala je skoro každý den, když byla u Moniky a navíc spolu slavily všechny svátky, jako velká rodina.
„ No víš já, maminka Meri a Alex jsme kouzelníci.“
El s Monikou na něj vykulili oči. Na El už toho dneska bylo moc a málem z toho všeho omdlela, její otec s jí pevně objel.
Než se k tomu jedna z nich stačily nějak projevit a zeptat, jak je to možný John znovu spustil.
„ Teď mě nechte mluvit, bude to tak lepší a až skončím můžete se mě na cokoli zeptat.“ Postupně se podíval na El a na Moniku.
„ Povím vám proč a za jakých podmínek jsme se všichni stěhovali z Anglie do Český republiky.“
Na chvilku se odmlčel podíval se na svojí ženu a na syna jejich dlouholetých přátel Williama. Pak pokračoval dál.
„ Všechno tobě a Monice vysvětlím, měli jsme vám to říct už dříve jste už dost velký na to, aby jste to unesli a věděli pravdu.“
Napřed se podíval po své ženě a hodil na ní vyčítaví pohled a pak se podíval na Moniku, která už seděl a bedlivě poslouchala.
Ráda by už věděla co to bylo za lidi u nich doma a co jí zabili rodiče. To že jsou kouzelníci jí docela hodně zaskočilo.
Pomalu k němu došla a posadila se vedle něj. Byla z toho všeho vyděšená a bledá, nechápala co se to vůbec děje.
Co se děje, proč hoří Moniččin a její rodičů dům, kde jsou a proč brečí, strašně se bála toho co přijde.Teď ještě slyšela tu věštbu a to všechno co se k tomu dozvěděla.
Když se posadila, se její otec nadechl a pomalu, ale zřetelně začal mluvit.
„ Víš El Moniky rodiče jsou mrtvý.“
El polilo horko a celá zbledla. Chvíli jen tak koukala před sebe a po nějaké době se konečně probrala, začali jí téct slzy a koktavě se zeptala táty.
„ J-jak t-to? C-co se jim stalo?“ Byla z toho celá smutná, měla je ráda vídala je skoro každý den, když byla u Moniky a navíc spolu slavily všechny svátky, jako velká rodina.
„ No víš já, maminka Meri a Alex jsme kouzelníci.“
El s Monikou na něj vykulili oči. Na El už toho dneska bylo moc a málem z toho všeho omdlela, její otec s jí pevně objel.
Než se k tomu jedna z nich stačily nějak projevit a zeptat, jak je to možný John znovu spustil.
„ Teď mě nechte mluvit, bude to tak lepší a až skončím můžete se mě na cokoli zeptat.“ Postupně se podíval na El a na Moniku.
„ Povím vám proč a za jakých podmínek jsme se všichni stěhovali z Anglie do Český republiky.“
Na chvilku se odmlčel podíval se na svojí ženu a na syna jejich dlouholetých přátel Williama. Pak pokračoval dál.
„ Všechno tobě a Monice vysvětlím, měli jsme vám to říct už dříve jste už dost velký na to, aby jste to unesli a věděli pravdu.“
Napřed se podíval po své ženě a hodil na ní vyčítaví pohled a pak se podíval na Moniku, která už seděl a bedlivě poslouchala.
Ráda by už věděla co to bylo za lidi u nich doma a co jí zabili rodiče. To že jsou kouzelníci jí docela hodně zaskočilo.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář