19. - odpuštění a průzkum 1. část
Tak a je tu další kapitolka k této povídce, vím je to po dlouhé době a snad se vám bude líbit.
Chtěla bych jí věnovat Enn, Wastow a hlavně všem co tuto povídku čtou :-)))
Tak a dost keců přeju vám příjemné čtení :-))))
Lightsoul :-))
Po menším cvičením, no jak pro koho.
Byl zrovna oběd, když si holky začali stěžovat na jejich tvrdý trénink.
" No mami to snad ani nemyslíš vážně ne?"
Ani jedna z nich nikdy nebyli na tělocvik a tohle je docela ničilo.
Sice už je teprve oběd, ale oni už byli zralé na spánek.
" Ale no tak holky, vždyť to není, tak hrozný."
Ti se na ní podívali stylem, si se asi zbláznila ne!!
" Jak jako není hrozný, vždyť jsme už naběhaly snad stovky kilometrů a vám se to zdá ještě málo?"
" Ne to se nám fakt nezdá, ale je to třeba."
Promluvila Charlott a podívala se dlouze po svém manželovi.
" A co teď máte v plánu uhonit nás k smrti, mi si chceme taky trošku užít prázdniny."
" Jo to je fakt, mysleli jsme, že to bude legrace, když nás budete učit kouzla, ale zatím jste nás naučili jen balit."
Vložila se do toho Corny.
" Jo to je fakt to nám asi moc v boji nepomůže."
Než stačili něco jejich rodiče namítnout zas promluvila Corny.
" Myslím, že El má v tomto pravdu."
A obě se na sebe podívali, všechno jídlo už zhltli, jelikož z dlouhého a těžkého cvičení jim vyhládlo.
" Tak jo holky běžte si teď dělat co chcete třeba to tu pořádně prozkoumejte a nebo si na chvilku odpočněte."
Tato věta se holkám velice zamlouvala, hned se jim do žil vlila nová síla a hned vyskočily ze židlí a rozeběhli se ke dveřím.
" Holky a abych nezapomněl, tak tu jsou i tajný chodby."
A zářivě se na obě usmál, ty mu s velkou radostí zářivý úsměv opláceli.
Došli do svých pokojů.
Hned jak vešli všimli si menších změn, měli je propojeny dveřmi.
Každý z nich byl úplně jiný, ale jim se líbili oba stejně a nezáviděli si.
Pokoj pro El měl krásnou postel pod okny.
Vedle ní noční stolek, dvě velké skříně, jednu na kouzelnické oblečení a druhé normální.
Dále měla v pokoji noční stolek, který byl světle hnědý, tak aby ladil do jejího mírně naoranžovělého pokoje.
V pokoji měli i poměrně objemnou knihovničku, která byla ve dvou
řadách, na té spodní byly knihy kouzelnické a na té druhé byli knihy,
které měla ráda jako malé a nebo i poučné, které měla do školy, tam kam
měla chodit a další.
Vedle knihovničky jí vysela kytara, na kterou umí i moc dobře hrát.
Corny za to měla pokoj do světle modra, ale jinak stejně zařízený až na
to, že místo kytary jí v pokoji vysela flétna, na kterou hraje stejně
dobře, jako El na kytaru.
Po tom co vběhli do svých pokojů si vzaly čisté a nepropocená oblečení a každá zalezla do jiné koupelny.
Hned jak vyšla Corny z koupelny zamířila k sobě do pokoje, kde na ní už čekala El.
" Tak co? Co prozkoumáme jako první? Vezmeme to od sklepa nebo od půdy?"
Hned na ní chrlí jednu otázku za druhou.
" Já bych brala ten sklep." Usmáli se na sebe a vyrazily směr sklep.
Měli výhodu, že ani jedna se nebála tmy a ani pavučin a pavouků, sice
je nemuseli, ale aby pískaly a jančily hned co nějakého shlédnou, tak
ne.
Když došli do sklepa, zjistily, že to není sklep, takový jaký měli u
sebe v ČR, ale nýbrž se skládalo ze dvou místností a jedné menší
chodbičky, které ty dvě místnůstky dělili.
Vkročily do první a ta se shodovala téměř s jejím sklepem, jen byl o něco čistější, než ten starý sklep.
Když vešli do druhé místnosti strnuli překvapením.
Bylo to dokonalý, uprostřed stál velký stůl a na něm kotlíky.
Podél stěn byly police na dvou stranách byli přísady do lektvarů a na té poslední a třetí byli už hotové lektvary.
Tam kde byla poslední stěna a dveře nic nebylo jen menší knihovnička.
Ve které jak holky zjistily jsou lektvary jak pro začátečníky, tak mírně pokročilé, pokročilé a mistry.
Musím uznat, že až tak malá není
Jen tak letmo prohlédly knížky a rozhodli se, že prozkoumají přízemí.
V přízemí byla hala, kterou objevili už včera hned jak vkročily do domu.
Pak dále v přízemí se nacházela kuchyň, obývací pokoj, a pokoje pro hosty.
Když si tak prohlíželi jeden z pokojů pro hosty, dotkla se El jednoho velkého obrazu.
Ten obraz byl životní velikosti a za ním našla svojí první chodbu.
" Hele Corny koukej co jsem našla."
Řekla jí hodně nadšeně.
" Co tam máš?"
Volá na ní z druhé strany místnosti, kde si prohlížela nějaké zeměpisné mapy.
" No tak pojď se podívat, našla jsem tajnou chodbu."
Řekne jí už celá nedočkavá.
Ta hned jak to uslyší běží za ní k o mírně odkloněnému obrazu.
" Táda!!" řekne hned, jak k ní dojde.
El mezitím než k ní Corny doběhla, otevřela tajný vchod už úplně a co neviděl chodbu.
Nebyla temná, jak by se dalo čekat od chodby, která je za velkým obrazem, ale byla osvětlená.
Ale ne žárovkami nebo loužemi, ale nějakými podivnými kulatými světémky a velikosti vajíčka.
Chodba byla dost široká, tak aby se obě dvě mohli postavit vedle sebe.
Dlouho se nemuseli rozhodaval a vkročily dovnitř.
Pokračování příště :-)))
Prosím okomentujte mi tuto kapitolku :-))