Mezi světlem a temnotou zůstaň sám sebou!

Tak a je tu další kapitolka. Chtěla bych vám oznámit, že blog mě sere. Včera jsem vložila kapču k Peklu a teď zjistím, že mi půlku smázli, budu vraždit grrr. Teď už jsem to napravila. :-))No nic stejnak vás to asi nezajímá :-))).Tutu kapitolku bych chtěla věnovat Medee, za její úžasný komentíky :-)) a všem co čtou tuto povídku. Chtěla bych vám popřát krásné a příjemné čtení. Lightsoul. :-)

Ale ne žárovkami nebo loužemi, ale nějakými podivnými kulatými světélky a velikosti vajíčka.
Chodba byla dost široká, tak aby se obě dvě mohli postavit vedle sebe.

Dlouho se nemuseli rozhodoval a vkročily dovnitř.
Šli hned vedle sebe, hudba nebyla dlouhá.

Když narazili na její konec, našli jedny hodně staré dveře u kterých se divili, že ještě nevypadli z pantů.
Podívali se po sobě, nemuseli se domlouvat slovy už věděli co si druhá myslí.

Nemohli se rozhodnout, které je otevře nakonec to byla Corny, která dveře v značně tragickým stavu otevřela.

Obě vešli dovnitř, místnost byla osvětlena stejně jako chodba, kterou se sem dostali.
Pořádně si místnost prohlíželi.

Byla celá od pavučin a zaprášená, což se El nelíbilo, vzala si hůlku kterou si náhodou vzala sebou tušila, že by jí mohla použít.

Máchla s ní a v pokoji bylo čisto, teď v duchu děkovala rodičům, který jí toto kouzlo naučili včera.
" Tak a to by mohlo být lepší ne?" a podívá se na svojí nejlepší kamarádku a teď i papírově sestru.
" A o hodně." Odpoví jí a už přestává krčit nos.

Bylo to tam cítit zatuchlinou a po úsměšně provedeném kouzle to tu bylo cítí svěžestí.
Až teď si mohli pořádně prohlédnout místnost.

No a co tu nenašli byli tam nějaké středověké zbraně.
Hlavně tam byli nějaké meče, kuše a luky.
I když se na první pohled zdála bít místnost v tragi
ckém nepoužívaném stavu zbraně byli netknuté a hned v tuto chvíli by se dali používat, ale holky s těmito zbraněmi neuměli zacházet.

Byl tam i jeden větší stolek se čtyřmi židlemi, knihovnička a skříň.
Obě se šli podívat do skříně, kde našli nějaké staré oblečení, ale stejně jako zbraně bylo netknuté a o v pořádku.

Byli to obleky do boje.
Když si je pořádně a důkladně prohlédli, šli se podívat na knihovničku.
Byly tam knihy o sebeobraně, o zacházení meče, kuše a luku a další zajímavosti k boji na blízko.
Když si tak prohlíželi knihy byly do nich tak zabrané, že si nevšimly vrznutí.
Do pokoje vkročil muž.

Vypadá na to, že mu kolem 20let.
Je vypracované postavy, hnědé oči a vlasy, ale jeho obličej je bledý, jak čerstvě napadlý sníh.
Měl přiléhavou světle modrou košili, tak aby byli vidět jeho svaly a černé kalhoty.
Chvilku si holky prohlížel, musel se pohledu na ty dvě smát, už to nemohl vydržet, tak si odkašlal.
A nic holky se ani nehnuli, byli do toho tak zažrané, že si toho vůbec nevšímali.
Když v tom se ozvala Corny.

" Hele El, tak to se mi zamlouvá víc než to pobíhání po pozemcích." Pověděla jí, ale nepodívala se na ní, kdyby to udělala všimla by si mladíka stojícího za El.

" Mi povídej, to by nám k něčemu bylo." Řekla, ale po chvilce pokračovala dál.

" Myslím si, že tohle by nám hodně pomohlo s temnotou a nebo s tou ženštinou, co to tu chce nechat pohltit do temnoty."

" Asi změníme rozvrh, ale musíme najít další tajnou místnost, kde by se dalo trénovat, jak boj na blízko s mečem, kuší a lukem, ale i kouzla."

Muž napjatě poslouchal, ty dvě se mu zdáli docela sympatické, ale co to mluvili o boji s temnotou.
" To jo musíme se nějak zdejchnout, našim." Pověděla Corny už si docela zvykala na to, že je jejich dcera a El je její sestra.

" Tak s tím bych vám mohl pomoci." Ozve se konečně mladík.
Holky se samozřejmě lekli, tak že jim vypadli knihy z rukou, chytli se v místech, kde mají srdce a zhluboka oddychovali.

Tak tomuhle pohledu se začal mladík neskonale smát a holky se na něj pohoršeně koukali.
" Tak hele kdo jsi a co tu děláš? Nejsi ty náhodou dement?"

Uleví si El, ale Corny jen na něj hodně naštvaně kouká a najednou řekne.
" To je, ale debil dementní."

To se na ní zas pohoršeně koukne mladík.
" Hele co proti mně máte to, vy jste se mi hrabali ve věcech."
" Jak jako hrabali ve věcech, to je náš a rodičů dům a ty tu nemáš co dělat."
" No to teda mam." Už začíná být naštvaný a Corny taky tenhle ten jí tak neskonala rozčílil, nesnáší, když jí někdo leká.

Corny se už zase nadechovala, aby mu to natřela, když se El ujala iniciativy a promluvila.
" Tak jo co kdybys nám to vysvětlil?"
Ten kluk se jí moc líbil, to jeho vypracované tělo a ty jeho oči, ale pořád na něj byla mírně naštvaná, jak je vyděsil.

" No to by možná šlo a co za tou."
A hodí po ní výmluvný pohled.

" Nic jen to, že tě od set nevykopeme.
Odpoví mu El nebojácně a na důraz se mu zadívá tvrdě do očí, ale ten jejímu pohledu nemůže odolat a tak si koukají do očí.

" Tak jo vysvětluj nebo tě odsud vykopeme."
" No teda vy jste tvrdý a to si myslíte, že by jste to dokázali?"
" Jasně že jo!!!" řekne mu tvrdě El.

" Podle toho co jsem slyšel, když jste si četli ty knížky, tak asi ne." Řekne posměšně.
El jen mlaskne rozčilením.

" Hele ty mě fakt už začínáš štvát, nás tu posloucháš a ještě se nám vysmíváš."
Řekne no spíš začne křičet Corny.

" Tak hele klid já to tak nemyslel, dobrá já vám to vysvětlím."
" Tak, jak bych začal…" ale to mu do toho skočí El.
" Co takhle od začátku."

" O to jsem se pokoušel, ale ty jsi mi jaksi nenechala domluvit."
" No jo no, už mlčím." A zašklebí se na něj.
Což Corny rozesmálo.

" Tak já tu nemusím říkat nic, když mě ani nenecháte." Pokusí se o naštvaný tón, ale moc se mu to nepovedlo.

" Fakt, mi už mlčíme."

" Tak jo."

" Jmenuji se Eric Brown."

" Cože!!" ozve se dvojhlasně.

" Ale tak se má jmenovat, Corny teda Monika, to je její pravý jméno."
Řekne bez přemýšlení El, ale než si uvědomí co řekne, jí hodně bolestivě kopne Corny.
" Sakra El si se zbláznila? Neslyšela jsi Johna a Charlott co o tom říkali?"

El to pořád, tak nějak nedocházelo asi si dneska stojí na vedení, ale co se dá dělat.
" Já jí snad zabiji!!" Řekne už hodně naštvaně.

" Říkali nám, že se to nikdo nesmí dovědět."
" Aha" řekne pouze, to Corny ještě víc dopálí, ale už nestačí nic říct, jelikož se ozve Eric.
" To nevadí, já jsem tvůj strejda, jsem bratr tvojí mamky."
Tak to je teda gól. Pomyslí si Corny.

Teda tak ta má, ale hezký strýčka. Pomyslí si El.
" Jak to, že tu nemáš rodiče a proč o Eliiných rodičích mluvíš jako o svých?" zeptá se zvědavě Eric.
" Jsou mrtvý a Eliiny rodiče mě adoptovali." Tak to ho dostalo viditelně zbledl a rychle si sedl na jednu židli, která se nacházela v místnosti.

" Tak proto." Řekne jen